Když pak v potu tváře nějakou tu minci vydělá, musí si velmi dobře promyslet, kam ji zase strčí. Naštěstí jsme díky naší vládě ušetření situací, kdy nevíme kam s nimi. Tedy s penězi. Tuto situaci zná většina z nás pouze z filmů a vyprávění. Pokud nám nějakým omylem zaměstnavatel přidá k platu nějaký ten obol, vláda se bleskově postará o to, aby byl opět rychle ponechán v oběhu. Nebo jednoduše zvýší daně a my skutečně nemusíme žít v obavách o své peníze. Zaplatíme všechno, co je třeba, nakoupíme něco potravin a je vystaráno. Když tak si pak na chleba ještě půjčíme.
Tuto neradostnou skutečnost zažívá velká část rodin, které zde žijí. Ta druhá pak vykupuje všechny dovolené, plní hotely s nekřesťanskými cenami a jezdí si za hranice všedních dnů. Ale takových lidí prý u nás není moc. V tom případě nelze pochopit, že jsou dovolené vyprodané a v jistých obchodních domech před sebou tito lidé tlačí nákupní naplněné hromadami zboží. Pro běžného spotřebitele tak na čtvrt roku. Jak je to možné? Je to dáno rozdílem zaměstnání. Většinou je to tak, že ti, co nepracují fyzicky mají větší příjem, než ti kteří dřou. Proto se dnešní mladí cpou na jakoukoli školu, aby nemuseli pracovat.
Tím pádem pak pro ně nebude místo odpovídající jejich kvalifikaci a oni se budou hezky povalovat doma na podpoře. Kdo pak ale bude třeba stavět domy, to se neví. Už nyní je nedostatek zedníků, pokrývačů a vůbec lidí od řemesla. Tahle situace bude časem hrotit a za dvacet let tu bude velmi veselo. Bude to tu samý inženýr, ale nikdo nebude vědět, jak se bere do ruky cihla a jak udělat krovy na domku. A to není jen takový blábol, to se skutečně děje už nyní, v současnosti. Potom si ovšem takový řemeslník může diktovat ceny a všechno bude ještě dražší, než je nyní. Ovšem takový zkušený fachman, ten je hoden mzdy své, jak je psáno v té nejznámější knize.
